ROK 2011   ROK 2010   ROK 2009   ROK 2008   ROK 2007   ROK 2006   ROK 2005   ROK 2004

 ROK 2004

VÝROČNÍ SCHŮZE

SOBOTA 11.12. 2004

A jsme tu skoro rok a před námi ne moc oblíbená výroční schůze. Sice nás čeká gulášek, nějaká ta štamprlka ale před tím nás čeká i minimálně hodinová schůze za přítomnosti někoho z okresu. Po týdenní  přípravě je to tu. Sobota 11.12. 2004; 18:00 hod. a začínáme se scházet do zbrojnice. Sice jsme se (nebo alespoň já) týden před schůzí připravovali, ale stejně jsme to  museli ještě  dopilovat, nebo lépe řečeno dat všechno dohromady, abychom nevypadali jak „telátka“ (hlavně před starostou a p. Haláskem z okresu). Když jsme si mysleli, že z okresu nikdo nedojede tak bác, bouchly dveře a v nich …………… p. Holásek z okresu. Sice jsme byli všichni nervózní, ale zvládli jsme to (jako Pája). Po hodinové schůzi jsme slupli výýýborný gulage (který nám připravoval Tomík Bujáček) MŇAM; Samozřejmě jak jinak než štamprlička, posezeníčko, malá šarvátečka a hurá k domovu. Teda jak kdo J.

 

BRIGÁDA

SOBOTA 13.11.2004

Tak a letos už jsme tu opravdu naposledy. Dneska se nás na začátku moc nesešlo, ale v průběhu cesty nás ještě odběhl Ondra Rezek a Joža Bobča, který ještě v průběhu cesty  dojídal snídani a svačinu (hold ponocování je ponocování). Jako obvykle jsme dorazili do Losů ávií a zbytek se někteří vyvezli traktorem, autem a já (sluníčko), Joža Bobča a Roman Kubiš jsme šli pěšky. Dnes s nama byli i obecní pracovníci (p. Maxa) a dva kluci (skauti ) no co, chtěli si taky vydělat nějaké ty penízky. Sice jeden dělal s pilů a jel jak fredka ani jsme nestíhali nosit, ale občas jsme ho trochu skrouhli ale bohužel to dlouho nevydrželo L. Dnes nám počasí vůbec nevyšlo, protože prší a leje jako z konve (asi budem nemocní). Jako obvykle jsme si opékli špekouny a i přes nepříznivé počasí jsme pokračovali v rachotě. Naštěstí už dlouho ne, protože jsme byli promoklí a navíc nás ještě čekala schůze. Takže hurá do zbrojnice.

 

BRIGÁDA

SOBOTA 10.7.2004

Tak a jsme tu opět (v lese). Nejdřív jsme zkontrolovali hromádky dřeva, které jsme nadělali na poslední brigádě a vzhůru do práce. I když někteří z nás byli trochu víc společensky unaveni, ale snažili se co mohli (i když moc nemohli) J. Po dlouhé době jsme se rozhodli, že hodíme nějaký ten spek za žebro, samozřejmě nějaká ta štamprla a hurá opět do rachoty. Sice nám opět začalo trochu pršet, ale aspoň to osvěží (né že by nám bylo horko). S chutí do to ho, půl je hotovo; ani jsme se nadáli a náš hodný  velitel Dušan nám zavelil konec práce. Ještě jsme posbírali větvičky, aby naši obecní pracovníci nemuseli velmi pracovat, když budou odvážet nařezané klády. A hurá domů. Cestičkou dolů pěšky a potom šup do ávie a do zbrojnice, kde nás čeká ještě schůze.

Po cestě jsme potkali na 50 daňků a srnek HEČ.

 

 

BRIGÁDA

19.6. 2004

Po dlouhé složité domluvě jsme se opět rozhodli uspořádat nějakou společnou akci a  byla to „BRIGÁDA“, kterou nám nabídla obec, abychom si vydělali nějaké ty prašulky. Sraz byl v sedm hodin ve zbrojnici (i když většina došla až v půl osmé), nasedli jsme do ávie (nebo spíš jsme se namačkali do ávie) a vyrazili jsme směrem k lesu. Dorazili jsme na místo a dali se do práce. Nosili jsme, řezali, dělali hromady dřeva a mezitím jsme si dělali menší přestávky (štamprlky), abychom nepřišli o energii. Jak jsme usoudili, že máme udělané dost práce, rozdělali jsme oheň, opékli špekouny, které jsme potom zblafli a hurá k domovu.

 

 

GRILOVÁNÍ

22. 5. 2004

Jelikož je květen, měsíc májů a opékání, rozhodli jsme se, že si něco ugrilujeme. Kupodivu jsme se sešli téměř všichni, oproti páteční schůzi. Jelikož byla májová bohoslužba, museli jsme počkat do půl osmé, než se babičky odeberou k domovu. Pak jsme se konečně hladově vrhli na opékání. Marátko udělal doma výborný nálev na klobásky, Adam jej dochutil a dali jsme se do práce a do dobrého pojídání. Mňam. Po ugrilování klobásek jsme ještě čekali na Svaťu až donese slaniny, které nám ostali po fašanku, ale bohužel došel pozdě (až  jak jsme  vysypali  žhavé uhlíky). Pozdě, ale přece alespoň jsme ho pochválili. Ještě jsme chvíli poseděli a odkráčeli domů.

 

SOBOTA  3.4.2004

Dnešní cvičení probíhalo na vodní nádrži Ordějov a bylo společné s SDH Bánov. Dnes jsme se pro změnu  nescházeli pro domluvě, ale po odeznění sirény. Podle toho se nás sešlo jen osm. Nejprve se bánovským hasičům nepodařilo nastartovat mašinu, tak jsme jim museli pomoct a pak to už šlo jako po másle. Sice nic nehořelo, ale i tak to byl důležitý výjezd, hlavně, když jsme to bánovjanům tak natřeli J

 

1.CVIČENÍ JEDNOTKY

SOBOTA 20.3. 2004

Dnes jsme měli naše 1. cvičení. Sraz jsme měli ve zbrojnici, protože nevím, kolik by se nás sešlo na houkání sirény. Když, jsme usoudili, že nás víc nedojde, vyrazili jsme na místní hřiště. Protože někteří členové ještě nedržely hadice ani v ruce, tak jsme se první naučili rozmotávat a smotávat hadice. Po dlouhém namáhavém (hadice jsou těžké) nacvičování jsme pokročili k nacvičování  útoku. Bohužel nám ale počasí nepřálo, museli jsme v pět hodin skončit. Ještě jsme chvíli poseděli ve zbrojnici a pak jsme se odebrali domů.

 

 

FAŠANK 2004

21. 2. 2004

 

Byla to naše první společná akce, kterou jsme jako SDH uspořádali. Po domluvě jsme se sešli ve zbrojnici, již za časné ranní hodiny, abychom vše připravili a vydali na cestu ( do ulic ). Vyšli jsme v 9 hodin ráno.

Začali jsme v domu č. 170 ( Morgen ), kde jsme na konci také skončili. Po dlouhém dnu, jehož obsahem bylo obcházení celé obce v maskách, jsme se opět sešli ve zbrojnici.

Přes den¨nám hodná Klára Mahdalová připravila klobásky na mňamku a po dobrém jídle se hodila za žebro nějaká ta štamprlka. Posedělo se a postupně jsme se přemístili do svých domovů

 

Zdroj: OÚ

Již před devátou hodinou ranní vyšel ve fašankovou sobotu 21. února 2004 průvod podivných postav z hasičské zbrojnice na cestu po Suché Lozi. Sucholožští mladí hasiči a další milovníci fašankových radovánek tentokrát vymysleli skutečně originální a nápadité masky. Nevěsta, český chemik z Kuvajtu, brouček, protidrogová zdravotní sestra, holky z E 55 či Krakonoš s Trautenberkem a slovácké tetičky budili obrovský zájem a pozornost všech domácích i kolem jedoucích. Nutno dodat, že vzhledem k rychlosti větru, který ve večerních hodinách dosáhl vichřice nebyla fašanková pochůzka zcela jednoduchá. Maškary se zahřívaly jak to šlo a zřejmě i díky tomu  do odpoledne úspěšně prošly celou obcí. Kdo z Vás je nepotkal nebo si chce zavzpomínat na fašankovou atmosféru, má zde pár fotografií. Jak sami vidíte naše maškary o Škaredé středě určitě svátek nemají.